ZálomZálom, u,
zálomek, mku, m. =
zalo-
mení i co zalomeno, Das Anbrechen, An- beugen. Der Anbruch, Anbug, Durchbruch. Z-ky břehu. L. Z. v hornictví. NA. IV. 138. Z. ve varhanách, der Kropf
. — Z. = vývrat (stromů), der Windbruch. Vz Zálum. D
. — Z., die Strafe, welche beim Zurücktreten von einem Vertrage zu zahlen ist. Bdl. 380.
— Z. = závdavek, zástava, das Pfand. Od- úmrtí ono zástavou a zálomem jest, že tu blaženosť nám za podíl bude ; První částeční darové ducha sv. co věno, z. a zástava ve- škeré hojnosti a bohatosti jeho darů; Víra v Krista přibyti majícího spolu závdavkem a zálomem byla spásy příští; Jestliže z. ta- kový jest, jakým bude nám majetek. Sš. I. 76., 91., II. 55., 86. (Hý.).
Zalomázditi,
zalomáziti =
udeřiti, Jem. heftig hauen. Na Slov. Koll.