Zápětí
Zápětí, n., zápěť, i, f., vz Zápatí = opatek u střevíce, das Quartier am Schuhe. Toms. — Z. = částka nohy za patou, calx, der Hintertheil des Fusses. V zápětí = hned v patách, blízko. Us. V z. za někým jíti, V , přijíti. D. V z. zkáza jejich kráčí. Plác. V z. komu býti, koho stíhati. Jel., Lom., Sych. Pošetilé kvapení v z. má želení. Prov. V z. koho následovati. Plk. V z. vyšla proti němu. Troj. Kletbu v z. míti, den Fluch nach sich ziehen. Dch. Už mi byl v z. Us. Tč. Přišel v z. = hned. Us. Dhn. Pomoc byla v z., ale nic nepomohlo. Us. Vidí klekat jej a v z. meč jak v ruce popravčí se kmitá. Čch. Mch. 72. Zápät za ňou išiel aj zadivený otec. Er. Sl. čít. 64. Stúpaj zápät za nimi; Pribehol vypachtěný jelenčok a zápät za ním pes; Šli všade zápät za ním; Pri hruške bola Ježibaba zas len zápät za ňou. Dbš. Sl. pov. I. 44., 233., 363., VI. 10. Ciestkou ušliapanou bez meškánia priam stúpa v les po predku, an zas zápät za ňou v tej istej huňke, jakú mal, keď o službu sa uchádzal; Potok preskackala hupkajúc zápät v mužov sled jak šantovlivá strnádka. Phld. IV. 24., 26. Jde dievča po zahumní, za ňou zápät šuhaj šumný. Čjk. 44. Stál na hriech, lež zápät za ním prišla kára. Chlpk. Sp. 35. Obyčejně mívá taková branná restituce v z. přísné soudy nad protivníky a spoluvinníky jejich; Vojsko stále v z. mu bylo; To mělo ještě jiné následky v z.; Soběslav stíhal je v z.; Neúroda v z. měla zdražení všech potřeb. Ddk. II. 420., 428., IV. 19., 29., 99.