Zaplesknouti
Zaplesknouti, zaplísknouti, skni, sknul a skl, ut, utí; zapleskati, zaplískati, zapleštiti a zaplištiti, ští, il, ění = začíti pleskati, klatschen, anfangen zu klatschen; pleskáním znamení dáti, auf Jem. klatschen, ihm klat- schend ein Zeichen geben; pleskáním za- stříknouti, etwas verplantschen, verschmieren, plätschernd bewerfen, bespritzen, bekleksen; zabreptati, losschwatzen. Jg. — co. Maje mu oči otevříti, ještě více je zaplískal. Vz Z. co komu. BR. II. 336. Z. někoho = zabiti, todt schlagen. Na mor. Val., Vck. Zapleščím tě jako psa (zabiju). Mor. Šd. Zapleščím ťa = udeřím. Na mor. Zlínsku. Brt. Z. okno, dvéře, vrata = rychle zavříti, schnell zu- machen, zuschlagen. Mor. Tč. Já jsem rychle dvéře zapleštil a utíkal do jizby. Kld. II. 257. — čím: bičem (zaprásknouti), rukama (zapleskati). A když jeli krajem lesa, pohonič bičem zapleskal. Sš. P. 41. — proč. Za- pleskali jste radostí. Jel. Enc. m. 13. — kde jak. Šplouch! zaplesklo to těžce v moři. Osv. I. 86. — komu kam: koňovi na krk. — abs. Něco tu zaplesklo — čím kam: rukama na něco z. — kde: v divadle. — co čím: blátem (díru), Kom., Někomu dary oči, uši z. (= uplatiti, bestechen), Ros., Br., Lom. — co komu. Když Někdo proti Nim co plískne, oni mu ihned hubu zapleští, jej potlačují. Berl. kr. I. 266. -- co komu čím. Právě učiní, jakoby krásně ho zmyl a ihned hovnem jemu tvář zaplíštil. Hus I. 231.