ZaporučitiZaporučiti, ruč, ruče (íc), il, en, ení;
zaporoučeti =
zapověděti, verbieten. — co
komu. On mu to již zaporučil. Us. —
s inft. Zaporučil mu tam choditi. Us. —
aby —
ne. Zaporučil mu, aby tam necho- dil. Vz Zápor, 1. —
se = zaručiti se, bür- gen. Na Slov. —
se kým. Má dvoma zá- možnými muži se z. Sl. let. III.
167.