Zarděti seZarděti se (zastr.),
nyní:
zardíti se, dím, zardi se, zardě (íc), děl, ění;
zardívati se =
začervenati se, roth werden, erröthen. —
abs. ,Po čem barva,' říkávají, když se někdo zardí. Prov. Všechen se zarděl. Ros. —
se proč (
čím). Z. se nevolí. Šml. I
. 50. Z. se ra- dostí, Tč., studem, hanbou, krví, V., hněvem. Br. —
se čím od čeho. Moře se krví za- rdievá od sbití mnohých. Troj. —
koho, co (akt.). Jasná záře tvář rybáře žhoucně zardívá. MM. —
jak (kdy). Nebe zardělo se nachem. Mühl. Panna se růží (jako růže) zarděla. Květy V. 75. Zarděl se jako pi- voňka, Us. Dch., Vlč., jako planý mák. Jrsk. Zardíval se
při tom
do krve. Sá. Do duše ať se zardí takový nepoctivec Dch. Z. se
po uši. Osv. I. 262. Jako poupě z růže za- rděla se. Kká. Td. 81. Z. se
v milostném vděku. Čch. Mch. 44. Z. se sám
před sebou. Hrts. Raději se jednou zardím
, nežli stokrát zblednu. Tč. Z. se do temna. Vlč
. Do krve se z. (jako krev). Us. Frch. —
(kde) komu. A to se z-lo mé panence
v tváři. Er. P. 109. Dívce se zarděly tváře. Mcha.
—
proti komu. Zardie se proti nim voda mořská, excandescet. BO.