Zasaditi
Zasaditi, saď, sadě (íc), il, zen, ení; za- sázeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; zasazovati = za něco posaditi, hinter etwas setzen ; po ji- ném, za jiného posaditi, nachsetzen ; někam po- saditi, umístiti, wohin setzen, einsetzen; na- saditi, an-, einsetzen; na jiné místo posaditi, dáti, versetzen; osaditi, besetzen ; sázením | zandati, zastaviti, zavříti, durchs Setzen ver- bergen, verstecken; smísiti, versetzen, mi- schen ; se = posaditi se zač, kam, kde, sich hinter etwas setzen; ujmouti se čeho, sich annehmen, vertheidigen; snažiti se, oč státi, sich angelegen sein lassen, nach etwas streben, worauf beharren; saditi se, wetten; pomá- hati, helfen, beistehen; spoléhati, zakládati se, sich gründen, worauf beruhen; opírati se čemu, widerstreiten, widerstreben, sich entgegen setzen; zastaviti se, usaditi se, zacpati se, neodcházeti, sich versetzen, sich lagern, nicht abgehen. Jg. — co, koho: okna, dvéře (zavěsiti), záplatu, stromy, husy, kachny, zuby, pluh, nohu, patu (opříti), dělo (postaviti), stromy, Us., dělníky (někam dáti, aby tam pracovali), spodek cévy, palce z. Vys. Z. všecky páky, alle Hebel ansetzen. Dch. Z. ránu, střelbu, Čsk., buben. NA. IV. 218. Šindelář už tak zasadí sekeru (do dřeva), že dva šindely rozštípne. Us. Šd. Z-dil som fialenku, nezešla, zavolal som na milenku, nevyšla. Sl. spv. III. 88. Duba nenabudeme, ak žalude nezasadíme. Hdž. Šlb. 25. Z. koho (po jiném, za jiného posaditi). Jg. — co, koho kam (zač, več, do čeho, nač, k čemu): za stůl. Ros. Za stůl vás s sebou na sva- činu zasadili. Har. Z. se za stůl. Jg. Někoho do kouta z. Ros. Do šrámu klín zasaditi. NA. IV. 133. Někomu ránu do hlavy z. Us. Z-dil mu ránu přímo k srdci. Osv. I. 43. Horník z-dil želízko na skálu. NA. IV. 131. Zasadil si veš do kožichu. Pros. Kámen do zlata, sklo (tabuli) do okna, Jg., Šp., Ml., pecku do země, Us., někoho do počtu sva- tých. D. Z. (prase) na krmník. V. — co, se čemu, komu. Vše jsme Bohu zasadili (po něm posadili). D. Z. se právu, fojtu, rych- táři = protiviti se, sich widersetzen. NB. Tč. 7., 102. Jakú si kto palicu zasadil, takou bude bit. Plh. III. 437. Z-val drakovi ránu za ranou. Cimrh. 234. Z. někomu pohlavek, ránu (dáti), zuby. Zasadil mu jednu. Ros., Dch. — čeho kam: kvítků v pole, v za- hradu, šp. m.: kvítky (co). Vz Za. Brt. — co čím: zahradu stromy, místo někým, L., místo vojskem, Us., křoví rýčem, dvéře armarou (zandati), Us., šachtu perky (jalo- vou skalou zavaliti). Vys. Zdělané prostory zasazují se hned při postupování kamením. NA. IV. 145. — co komu čím kam. Za- sadil mu kyjem ránu do hlavy. Ml. Ještě před uplynutím roku počaly se zacelovati rány, které byli zemi vpádem nepřátelským zasazeny. Ddk. VII. 11. — co, se kde. Vojsko na některém místě zasaditi. Jg. Zasazují se větry ve střevách, když ne- odcházejí. Us. Jestliže by král koho chtěl věziti, aby se všichni při tom zasadili a toho nedopouštěli. Pal. Děj. V. 1. 221. Na těch věcech zasadil se lidských bíd kořen. Jel. Rekovsky při svém pánu se zasadili (pomohli mu) a nad Vlachy zvítězili. V. Z. kružidlo v bodu nějakém. NA. V doroz- umění s Kunrátem zasazoval se u papeže za oddělení biskupství krckého od salcpurské metropole. Ddk. III. 287. Ženi sa len, ženi ešte tej jaseni, veď za to nezvadne venček môj zelený. Nezvadne, nezvadne, ani ne- opadne: zasadím si ho já v tom dunaji na dne. Btt. Sp. 17. Spravte mu hrob, pastýri, kolom hrobu lipky zasaďte. Hol. 316. Podlé někoho mocně se z. Čr. U kostela děla za- sadivše jechu sě střieleti. Let. 160. Tu mají hranice zasazeny býti. Půh. II. 576. — co s čím: víno s vodou, měď s cínem. L. — se oč (s kým, jak)= ujmouti se; oč státi; saditi se. Sá., Jg. Z. se o své právo, Dch., o veliké věci. Lpř. Slov. I. 22. Z. se o vy- světlení. Šf. Rozpr. 73. O církev horlivě se zasadil. Skl. II. 86. O jichž provedení papež Lev IX. na rozličných koncilech se zasa- zoval. Ddk. II. 166. S prospěchem se z-dil o svobodu náboženskou. Mus. 1880. 278. S velikým úspěchem jste o život právě kře- sťanský se zasazovali; Snad nemálo se vý- slovně zasazoval o Pána proti židům. Sš. P. II. 57., J. 285. Postavil se za soudce v jeho věci a umínil zasaditi se o ni celou svou autoritou; Neslibovali nikde, že by o víru katolickou chtěli zasazovati se proti králi. Pal. Děj. IV. 2. 288., 336. Jeli mistři a po- slové čeští o potvrzení čtyř artikuluov, o něž jsú se Čechové zasadili; V Germanii evangelitští společníci tuze se o religion svuoj zasazovali. Dač. 1. 24., 291. O pravdu až do smrti se z. Kom. Kdo se o něho za- sadí ? Br. Z. se s kým o větší česť. Aesop. Sadím se, oč chcete. Sych. — Ros., V., St. skl., Jel. Zasazoval se o to vší silou, šp. prý m.: veškerou silou po tom stál. Ale ona frase jest dobra; srovnej předcházející věty. — se kdy oč. Zasadil som čerešničku v zime, dá to Pánboh, azda sa mi príme. Sl. spv. III. 118. V při o krajany se zasadil. Jg. — se. Zasadili se (zasedli) a hodovali. Plk. A když sú jich zjímati chtěli, tu se právu zprotivivše a zasadivše do kázni jíti ne- chtěli. NB. Tč. 102. — jak. A tu svezena byla všecka děla a křížem zasazena. Let. 75. Všemi silami se zasazovali, aby takové hlá- sání překazili. Sš. Sk. 45. S obvyklými slavnostmi zasazeny byly mezníky. Ddk. IV. 32. Chtěl z sebe nelibosť svésti a na toho, ktož by se podlé pána zasadil, ji uvésti. BR. II. 287. Podlé pravdy se z. V. Podlé pravdy s nebezpečenstvím života se zasa- zují. Br. — co, se proti komu (čím). Bart. Střelbu proti zděm z. Skl. II. 198., Bibl. Nezasadí se proti tobě (nebudou od- pírati tobě). Br. Hakovnice proti nim jsú zasazovali. Sl. let. III. 38. Pavel tím dů- razněji proti vývodu z toho činěnému za- sazuje se. Sš. I.117. Aby mohutně proti nové nauce se zasadili. Sš. Sk. 46. Pes zasazoval se proti kanci. Ml. Slovem, skutkem proti někomu se z. Ojíř. — se proč = oč. Papr. Pro něčí dobré se z. Rad. zv. Nebo se po- tomně jináče vyhledalo, že se ti havéři za- sadili a pozdvihli pro nevernosť a nespra- vedlnost. Dač. I. 51. — odkud. Někomu ránu ze zadu z. Us. — se za koho. Císař Manuel z-dil se zase za Štěpána. Ddk. III. 253. Vz Z. co kde. — s infinit. Aniž se zasazujte něco na věc nerozumnou obětovati. Sš. II. 7.