DisjunkceDisjunk
ce, e, f., z lat., rozpojení, roz- dělení, rozluka, Absonderung, Trennung, Dis- junktion;
v logice: protisada, odpor. —
Dis-
junktivní, rozpojný, dělivý, absondernd, ausschliessend, disjunktiv
. D. úsudek
, sou- sudek, věta.
Opak: kollektivní. S. N.