DítěDítě. Cf. Bž. 75., 23., 109. Děťátko. Alx., Výb. II. 21. 16. Lašsky.
děť, a,
děťo. Brt. D. Na Zlínsku dat. pl. děťom, instr. dětima, Brt. Jak se skloňuje na Lašsku? Vz Brt. D. 117. Na Slov. dieťa, ata
, n. Cf. Šrc. 247.. 268—269. Strsl. d?te, Vz Mkl. Etym. 44. K svýma děťatoma
, děťatma. Pass. Je to enem takový děť a už si zapali. Mor. Brt. D. D. nemanželské: uhnalec, úhonek, se- branec. Vz Parchant. Když po smrti muže svého po roce dítě má, zjevné jest, že svého stavu počestného nezachovala. O. z D. Ne- mohli sa dieťaťa dožiť. Ht. Sl. ml. 224. Ku- kačka jarabá, to je peknô vtáča: každé dieťa rado, keď mu dá koláča. Sl. sp. 331. Dzětma moře zastavila, mužma peklo zahu- scila; Hajej, hajej, děťátko milé, ty si na- rozen z panny Marie; Mamička tam v hrobě zpive, male diťatko kolibe; Která múdrá máti, nebraňuj díťati; Budeš v nebi ty i já, i s našima dětima; Srdečko v ní puklo nad dětma drobnýma; Začnite jí hráti o jejím díťati; Di diťa na krchov; Radši bych já radši dvanást krav dojila, než vdovcovým dětóm snídaní strojila; Horší je mně nežli tobě. Horší je mně s tým vínečkem než tobě s díťátečkem; Dziotek maciška. Sš. P. 4, 370 6.
, 90., 95., 110., 140., 144., 159., 197., 380.,
775. A keď si já budem dieťatu zpievati;
Kázala mi máti dieťa kolísati. Koll. Zp. I.
62., 67. Sobě a dětóm i mně hanbu udělal;
Nadala jdětóm pankerty; Otec každý dětóm
svým dává dle své možnosti, což muož;
Vdově a dětem ; Děti s práva mají při erbích
otce svého nebožtíka zuostati. NB. Tč. 90.,
173., 199., 204. Vpadl mi i mým dětem mocí
v to zboží; Pobral jí a její dětóm všecko.
Půh. II. 11., 39. Ještě dietětem jsa. BO.
Dietě, puer; dieti, virgines. Ž. wit. 85. 16.,
44. 15. Uč, kaž, treskci vždy své děti, až
chceš do nich statek měti. Sv. ruk. 199.
Dietky slobody ludstva sú rodiny. Trokan
118. Dítky jsou příští svět, budoucí vlasť
a símě člověčenstva. Sb. uč. Žáden neví,
jakú lásku rodič má k dítěti jediné ten,
kdo má détky, ví to; Když se dětkám
dobre děje, rodič sa raduje a z nešťastí
dětek svojich srdce zarmucuje; Baba i matka
svú láskú děťa zabíjajú, když mu všecko,
co chce, činiť dopúščajú; Pokad syn je ďeťa,
prutom obmakčuj (ohměkčuj) mu boky. Glč.
II. 102 ,110., 208. Aby boly dobré děti, nemá
se jim ništ hověti; Drž dětky v ostrosti a
ne v ukrutnosti; Má příčinu plakať děťa,
když sa na svět rodí, nebo skrze narodění
ku bídě prichodí; Jak naučíš dětky tvoje
žiť v stydlivosti, bude jim užitečnějšé než
zlato v hojnosti. Glč. 11. 249., 250., 263.,
342. Má děti jak schodky (drobné). Us.
Bkř. Múdre (dobré) dieťa sa neodchová (ne-
poroste); Čo jedno dieťa, to milšie; Čím
viac detí, tým viac otčenášov; čím viac
otčenášov, tým viac chleba; Dieťa nevie,
kedy mu je dosť (jiedenia). Slov. Zátur
. Pre
chudobných dieťatka, pre bohatých teliatka.
Sb. sl. ps. 1. 94. Děti povídají, co činí;
starší, co jsou činili; blázni, co by činiti
měli; stateční
, co by rádi činili; rozumní,
co činiti sluší; Dítě nepláče, máť nerozumí
(nepláče-li); Dítě Špiní a dere, matka šije
a pere; Ač ditě křivo, přec mateři milo.
Bž. exc. Jest obou rodičů vlastní dítě a
přece není jejich syn (dcera); Můj otec
a má matka měli díté a to dítě není můj
bratr ani má sestra. Kdo je to? (Já); Otec
dřevěný, matka hliněná, děti sklenné (réva,
země, hrozen). Mor
. Brt. Pověry běžné při
rození, odstavování, vychovávání atd. dětí
vz v Km. 1886. 241. a násl. (Brt.). Kdež
otec sám statek má a má děti neoddělené
(non mancipatos, in väterl. Hausgenossen-
schaft lebende K.), nemají děti podlé něho
z toho statku poháněny býti. Vl. zř
. 59
.
O právech a povinnostech dětí v starší době
vz Jir. Zř. zem. 448. b., 689. b., 690. a.
O opatrování dětí římských a řeckých. Vz
Vlšk. 227., 240. O jejich opatrování nyní.
Vz Slov. zdrav. —
D. = nerozumný. Co
pak jsi malé dítě? (Říkáme kárajíce do-
rostlého z pošetilosti a p.). Us. Pdl
. —
D. =
hračka, die Puppe. Kup mu d. Us. Sd. —
D. =
mladé zvíře. Dietem vranovým, pullis; dieti lvovy, catulli. Ž. wit. 146 9., 103. 21. —
D., os. jm. D. ol. I. 220., VIII. 51., Tk. V. 154.