Závorka
Závorka, vz Závora. Das Riegelchen, der Schübling. V. — Závorky = znamení kte- rými se slova v tisku a ve psaní zavírají, die Klammer. Z. či spony jsou dva stojaté obloučky ( ), mezi nimiž čísla nebo výrazy vepsány bývají. Z. přední, zadní, vnější, vnitřní; první, druhý, třetí pár závorek; Závorky okrouhlé ( ), hranaté [ ], zobáko- vité .{} Šim. 10., 13. Do z-rek dáti, zá- vorkami opatřiti, uzávorkovati. Nz. Tudy některá vydání verš ten 12. z-kami obsta- vují; V z-ku něco zahrnouti (einklammern); Při tom dotýká mimochodem a z-kou dří- vějšího jich stavu. Sš. Sk. 111., Mr. 21., II. 20. Slova mezi z-kami. Zlob. — Z., y, m Z. Tobiáš f před 1612. Vz Tf. H. 1. 49., Jg. H. 1. 656., Jir. H. 1. 352. Z. Václ. Vz Jir. H. 1. 353.