Zdroj
Zdroj, e, m. = pramen, zřídlo, die Quelle. der Ursprung. Koř. ri = řinouti, stupň. roj, z(d)roj. Gb. Hl. 144., Úv. 29., Bž. 49. — Ráj. Krok., Č., Sedl. Z. Heronův. Vz KP. II. 87., 109. Z. tepla, Stč. Zmp. 501., teplový, Kk. Fys. 90., svitu, Des Schimmers Quell, Dch., práce, ZČ. I. 255 , usedavý, intermittirender Brunnen, Mj. 129., galvanický, ZČ., krve, blaha. Čch. Bs. 72., 96. Bůh, všeho bytí z. Čch. Bs. 89. Z mého štěstí. Hdk. Hlavní z. dějin uherských této doby, Jan z Thu- rocze. Ddk. IV. 123. Nejpřednějším zdrojem světla jest slunce. Kk. Skloniti témě před věčným zdrojem. Dch. By v ocean své lásky zdroje srdcí lidských sved. Vrch. Jako Bůh jest zdrojem všeho bytí, tak jest pramenem všeho dobra. Sš. Mr. 45.