ZháčitiZháčiti, il, en, ení,
zhačovati = vymlou- vati, zrazovati, ab-, ausreden
, abrathen;
se, sich sträuben, ausreden. Mor. —
koho. Že ho nechtí sice zhačovati, že mu nechtí brá- niť, ale že mu to radí. Kld. 230. —
se. Na Mor. Vck. —
se komu. Zháčilo se mu jídlo (zošklivilo se mu). U Polič. Kš.