2. Dlíti2.
Dlíti =
prodlévati, protahovati. —
čím (jak). Dlil svým pokáním den ode dne. Št. Zlého's úmyslu, že tiem dlíš. Hr
. ruk. 389. Tu oni mi tímž tak dlili, že časové minuli; A tím mi se to dlí
. Půh
. II. 290, 582. Teskní, že se tak dlí těmi penězi. 1496. Minst. —
s inft. Jenž živě své cítí rány a léčiti dlí
. Koll. 1. 376. —
jak dlouho. To se dlilo
do syna božího umučení. Pass. 14. stol. Mus. 1882. 519.