ZištnýZištný, nützlich, einträglich, vortheilhaft (zastr.
zištěn, na, o); komp.
zištnější =
užitečný. Užitečný a z. býti. V. Z. dědina. Jel. —
komu. Pánům zištné bylo, aby všecky věci v nejistotě zůstávaly. V. Ne- buď samému sobě z. Rad. zv. —
k čemu. Místo k boji z. Pal. Děj.
III. 1. 300. —
Z. =
zis
ku žádostivý, gewinnsüchtig. Z. kupec. Z. žádosť, cupiditas acquirendi. BO. Z. tento kníže použil útěku Belova. Ddk. V. 239. Vz Sobec. —
jak. Hanebně, mrzce
z., schnöde gewinntüchtig. Lpř. Sl. I. 20. —
Z. =
užitek mající, Nutzen habend. Mohl jsem o mnoho býti zištnější (mohl jsem více získati). Us. —
na čem. Mnohemťby zišt- nější na duši
i na těle byli. Br. —
čeho čím. Nevymluvíš sobě nic, aniž toho čiem ziščen budeš. Tkad.