Zjednati
Zjednati, zjednávati — spojiti, sjednotiti, vereinen, vereinigen; smluviti, umluviti, sich mit Jem. vereinigen, übereinkommen, einen Vertrag schliessen, verabreden, beschliessen, verhandeln; vyříditi, poříditi, opatřiti, aus- richten, bewirken, zu Wege bringen; spo- řádati, ordnen, in Ordnung Bringen; zaopa- třiti, koupiti, an-, ein-, ver-, herschaffen, schaffen, kaufen; za peníze najmouti, dingen, bestellen. Jg. Vz Sjednati. — abs. Zjednaj ako cigáň a zaplať ako človek (ako pán). Slov. Zátur. V tom kostele jest odpuštěnie hřiechom podlé toho pořadu, jakž jest sv. duch zjednal. Št. Kn. š. 26. — co, koho: pokoj, příměří (učiniti), Martim., nesvorné (sjednotiti). Us. Němý nic nezjedná (nevy- řídí). Prov. Z. kuchaře (najati), lodí, Har., něčí smrť, Troj., nesnáze, Pass., svědky. Bern. Konšelé co zjednají, o tom mají relaci učiniti. Kol. 5. Z. smír, Dch., pořádek. Šmb. Poněvadž jste sami bez nás sněmovali, sami sobě také to držte, co jste zjednali. Pal. Děj. V. 2. 82. To sebránie zjednali sú byli kniežie. Let. 28. Strany mají ten výpis z. Půh. II. 552. Z. smilství. Hus 203. — komu čeho (šp. m.: co). Z. pravopisu Husovu průchodu, šp. m.: průchod. Vz Z. Brt. — co při kom = provésti. Bs. — co, se s kým, s čím = smluviti, umluviti. On po své vůli s ním zjednal. Pulk. A to zjednajíc a zavrúc s jeho milostí. Tov. 6. Zjednával se s písmem (srovnával). Tkad. I vešel un do jednoho domu a zjednal se j s gazdom. Er. Sl. Čít. 72. Zjednal s Římany příměří. Lpř Děj. I. 209. Zeť jest svú věc zjednal s kacieři. Arch. I. 28. — se s kým oč. O ty peníze slíbil se s mým mužem z. a smluviti. Půh. II. 265 — co čím (kde, u koho). Aby odbojem zjednána byla vůle a pomoc papeži. Ddk. II. 292. Děvečka ta zisk veliký zjednávala panům svým věště- ním. Sš. Sk. 193. Z. si něco velikým ná- kladem a prací. Jg. I. 17. Dobrotú boží je to zjednáno (že pokáním můžeš sprave- dlivým se státi), Št. N. 332. Řečí, mluve- ním, V.; klamem z, čeho silou nelze. Ráj. Svou radou něco z Háj. Svou modlitbou to u vás zjednala. Br. — co proti čemu: stráž proti městu z. Troj. — co, koho sobě k čemu: k potřebě. Ros. Z. někoho k ně- čemu, dingen J. tr. A ty posly ke dskám zjednajte. Půh. II. 349. Zjednán jest k lidu (připojen). BO. Dcera mateři své ženu na svůj groš k opatrovaní z. má. List z r. 1667. Tč. — co zač: za peníze. V. Za čo môžeš, za to zjednaj. Slov. Zátur. — komu co (kde): bezpečnosť, peníze, D., přístup ně- kam, V., milosť a přízeň, V., Nový oblek. Sych Lásku a přízeň u někoho si z V. Má také purkmistr, když soud zemský bude, stolice panům a seděni zjednati. O. z D. Z. si, Někomu ticho, něčemu průchod, Us., plat- nosť, četné přívrženstvo, zemi mír, Šmb., pověsť lakomce, Hrts., výživu, Osv. I. 340., umění půdu, Vlč., si zásluhy, Mus. 1880. 165., lidu zábavu. Anth. I. 3. vyd. VI. O to běželo z. všeobecné uznání tomuto povol- nému nástroji svých snah. Ddk. III. 257. Pakli by mu dílo zjednali. Sedl. Rychn. 37. Už jste vy jí mohli střevíčky z. Sš. P. 427. Tím nic nemohli sobě z. toho, což chtěli. Čr. Fojt jí sám jednoho (koně) zjednal. NB. Té. 6. Pět hř. úroka, jakož ji otec její zjed- nal. Půh. II. 137. — co sobě na kom. Z si milosť na králi. Zříz. F. I. A. XXIII. Kto sobě to na králi zjedná, tomu výpis má dán býti. Vš. Jir. 385., 391. Poněvadž jest Vrn- cova čeleď na pánu zjednala, že jí tu jmieti nechce. NB Tč. 152. — si co odkud. Kdožby sobě zápisy buď od nás aneb od budúcich našich králů českých zjednal. Zř. F. I. B. XVI. Z. si co od pana. NB. Tč. 152. — koho nač, do čeho: dělníky do práce, na žně (najati). Us. Z. tesaře na dílo. GR. Z. někoho do služby. Dbš. Sl. pov. III. 45. — kde (oč). On v arcidioecesi své předpisům průchod horlivě zjednával; Když o to běželo před výpravou do Říma z. v Německu mír. Ddk. III. 178., 197. Zjednal mezi nimi smír. Us. Sigmund sám zjednal příměří mezí zetěm svým Albrechtem a pa- nem Menhartem. Pal. Děj. III. 3. 59. Aby u hospodáře toho jemu hospodu z-li. BR. II. 118. b. Kterak jsú mezi nimi to z-li o ty meze; Což by ti mezi nimi dále z-li, aby na tom dosti měli. Půh. II. 454., 577. — o čem. Aby (král) aspoň nějak o českém běhu zjednal. Pal. Děj. IV. 1. 98. — co jak: po své vůli. Pulk., Sych. Zemi v řád a pokoj z. (spořádati). Mus. S těžkostí to zjednal (opatřil). Štěstí. — se. Kam ji po- šleš, hned se všude zjedná (zůstane tam civěti). Us. Má z., aby se to stalo. Půh. II. 456. Daj ruku, zjednáme sa. Dbš. Obyč. 161. — koho z čeho. Zjednal sem ji z 15 stříbrných. Br. Tvrdo zjednaj, mäkko za- plať. Slov. Zátur. Zjednám to přátelsky; Chci z. podlé tvé vóle; I zjednal sobě nad to ještě 500 hř. stříbra. Ddk. II. 395. Něco pracně si z. Us. — kdy. Za tři dni si to zjednal. Us. Vz Z. co kde. — aby. Zjednal, aby bylo město obleženo. Ms. — s inft. Zjednal se mu svině pásti. Koll. Zjednal mu jísti a píti. Us.