Zlodějík, a, zlodějíčekZlodějík, a,
zlodějíček, čka, m., kleiner Dieb. Hr. rk. 345. Nebyloby zlodějíků, by nebylo příjemníkův. St. skl. Aj, ký to smělý zlodějíček! Hle tam na sousedově poli vždy nacpe žita do kapsiček a snáší pilně do stodoly. On pod zemí stodůlku má a kapsy v ústech plnívá (= křeček). Slez. Šd. Ó to je zlodějíček kůň (nedobrý). V Kunvald. Msk.