Zlostiti
Zlostiti, il, ěn, ění; rozzlostiti = do zlosti přivésti, böse o. ärgerlich machen. L. — koho. Bývala v kráľovskom zámku jedna stará baba a túto veľmi zlostilo, že sa kráľ takto oženil. Dbš. Sl. pov. I. 234. — Z. = něco zlostně učiniti, etwas boshaft thun. Ps. ms. - - se = hněvati se, sich ärgern. böse sein. L. Zlostí se. Mt. S. I. 111. Viděla, že se marne zlostí. Phld. V. 61. — se na koho, s kým, proč. Zlostil se na samého seba. Phld. IV. 146. Nebudem sa s tebou ani z. Slov. Šd. Zlý chlapec sa zlostí len zo samej zlosti. Hdž. Šlb. 40.