Zlý
Zlý (zastar. zel, zla, zlo), komp. horší, superl. nejhorší. Na Moravě iratus = zlý, malus — nedobrý. Brt. — Z. = nedobrý, vadný, pokažený, nedokonalý, porušený, übel, schlecht, bös, arg, mangelhaft. Zlé, sešlé stavení; z. žaludek, ořech (červivý), peníze, V., verš, užívaní, návyk, rada, D., křesťan. Kom., Št. Kn. š. 23. Zlá povětrnosť, nepo- hoda. Dch. Tak aby každý z obyvatelů království tohoto tu zlou, lehkou minci od- byti mohl. Zř. F. I. W. XVI. Není to ještě nejhorší; Zlá to věc. Us. Dch. Zlými a ne ctivými slovy poslóv sú odpravili. Sl. let. V. 159. My sme spolem (se svojú) ještě na zlé slovo nepřišli (nepovadili se). Již. Mor. Šd. Lakomec všem bývá zlý, sobě nejhorší. Prov. Tč. Lepší zlá matka nežli dobrá ma- cocha. Slov. Tč. To není zlé. D. Není z. člověk. Z. slovo. Us. Ten svět je zlý, die Welt liegt im Argen. Ten je horší než blázen. Us. Sháněli se po něm jako po zlém penízi. Us. Vk. Z. chléb, boty, kob- zole, čas, cesta, práce atd. Us. Tč. Jsou v něm křesťanští i turečtí kupci, ale zlá stavení. Brant. Hľa, zlý kňaz. Dobre káže a nekoná dľa kázne. HVaj. BD. II. 179. Jano, Jano, zlý si gazda, prázdna ti je každá brázda. Šl. spv. III. 98. Z. svět. BR. II. 1. Posud jsem zjel a mdel. Arch. III. 41. Z. viera, nadeje. Št. Kn. š. 32. Ostavmy se diela zlého. Výb. II. 23. Zlý pták, zlé vejce. Č. M. Zlý havran, zlé vejce, zlý strom, zlé ovoce. Vz Rodiče. Lb. Zlého stromu zlé ovoce. Je znám jako zlý peníz. Us. Šd. Dobrý chýr (pověsť) ide ďaleko, zlý ešte ďalej; Dobrá pečenka ďaleko vonia a zlá ešte ďalej smrdí. Slov. Šd. Za zlá slova slítne i hlava. Prov. Bž. Sobectví jest zlé, horší pochlebenství, nejhorší zrada. Kmp. č. 86. Zlé slovo iba tomu za väzy padá, kto laje — preklína druhého. Mt. S. L 117. Zlé rady zlý užitek. Sb. uč. Zlá rada, hotové neštěstí. Bž. Od zlého dluž- níka i plevy ber. Šd. Po účinku zlá rada. Us. Lacné maso, zlá polévka. Koll. Ze zlé kože nemůž býti dobrý kožich. Prov. Mus. Není nic tak zlého, by sě neobrátilo někdy v něco dobrého. Pulk., Č. — Z. = škodný, škodlivý, záhubný, übel, schädlich. Z. po- větří, nežit. Us. Zlá lesť (obmysl). J. tr. Z. bouře. Čch. Bs. 17. Hřích je zel. Sš. I. 78. Z. příležitosť, žádostivosť; z. přirozenosť, náklonnosť, Mž. 87., 100., 120., nemoc. Výb. II. 14. Měnění o fary neb o obrok zlé jest. Hus I. 476. Zlá milosť smilná; z. žádosť. Št. Kn. š. 3. Hněv zlý poradník. Šd. Zlý je oheň, zlá je voda, zlé je krupobitie, ale horší planý súsed; Bodaj ho zlá nemoc (padoucnice?) metala od zeme do neba Slov. Zátur. Prchlivosť zlý rádca. Zbr. Lžd. 29. Zlá rada rádci nejhorší. V. Zlá rada vlastního pana bije. Zlým za zlé splácí lid- ská pokaženosť. Hkš. exc. Není nic tak zlého, by sě neobrátilo někdy v něco Do- brého. Pulk., D., Č. Dluh je zlý Druh. Koll. Zlé se zle trpí; ale když přetrpíš, i to dobré. Č. — Z. = kdo schvalně jiným škodí, böse, bösartig, boshaft. Proti zlým Polanom. Rkk. Z. nepřítel, soused. Lakomec všem bývá zlý, sobě nejhorší. Prov. Šd. — Z. = nešťastný, übel, unglücklich, Miss-. Zlý průchod míti; zlý konec míti. V. Z. osud, stav, časy. D. Z. hvězda, der Unstern. Dch. Nemoc zlým bě- hem se béře. Dch. — Z. = nepříjemný, od- porný, übel, unangenehm. Z. vůně (smrad). Us. Zlé chuti. V. Ve zlé míře býti, in schlim- mer Laune sein; Nastaly zlé časy; Zlá po- rada. Dch. Zlé věci přicházajú samy k člo- věkovi. Mor. Tč. Měla dnes zlou chvíli. Hrts. Dělal proto, aby neměl zlých dní (mrzutosti). Dvrsk. Z. zvěsť, zpráva, ná- věští. Lpř. Když v levém uše zvoní, pra- víja, že bude zlá novina. Mor. Šd. Od Oravy dážď ide, už môj milý nepríde; pri- šiel by on, jaj Bože, pre zlé časy nemôže. Sl. spv. I. 4. Zlým slovem ona mně nic něchce prebřidiť. Slez. Šd. Přišla naň zlá příhoda. Us. Šd. Z. ztráta. Mst. Z. příhoda, potkání. Výb. II. 13., 14. Z. novina. Výb. II. 34. Ve zlý čas někoho potkati. Alx. 1120. Bez ochoty zlé roboty. (Cf. Lenivá ruka hotova psota). Slov. Šd., Zátur. Strach je zlá věc. Šd. Za dobrou dobou zlou čekej. Šd. Dlh (dluh) je zlý druh. Zátur. — Z. = zlostný, zlobivý, nešlechetný, zlotřilý, lehko- myslný, lasterhaft, bös, übel, schlecht, bos- haft, gottlos. Z. člověk (lotr) ; ne zlým úmyslem; z. ústa (jedovatý jazyk); z. svět; z. duch (ďábel, zloch). V. Zpomínal toho zlého (i. e. čerta, eufem.). Na Zlínsku. Brt. Nižádný nenie zlý nechtě. Hus I. 347. Zlý na nic dobrého nemyslí. Bž. Kdo zle dělati za nic sobě nepokládá, zlý jest. Kom. Byl jako čert zel. St. skl. Zlý se musí trestati. (Cf. Dobrý kocúr švihaný). Tať kletba zlého skutku, že dále plodě k stálému rodění zlého vede. Dch. Toť právě kletba zlého činu, že neustale nové zlo má v zápětí. Das ist der Fluch der bösen That, dass sie fortzeugend Böses muss gebären. Schiller. Z. počínání; Ona jest na mne zlá. Us. Dch. Z. huba. Pk. Zlý, keď sa dobrým robí, je najhorší. Zátur. Priat. II. 63. Zlé svědomí poráží hrůzou. Pkr. Pot. 17. Poďme, poďme pospolu, odhoďme pryč zlú vôľu. Mt. S. I. 146. Zažni zlému v poludnie sviecu a predca ti neuverí. Mt. S. Ani čert z pekla nenie taký zlý. Phld. III. 3. 139. Předpokládati vždy nejhorší, je známkou sprostého smý- šlení a nízké duše. Bolingbroke. Nikdo do vás nic zlého neví. Us. Vk. Nejsilnější král zlým jazykům dosud neodolal. Z Shakesp. Mezi zlými dobře žíti musí každý pochvá- liti. Mor. Tč. On má zlou povahu. Šd. Zlého chvála je velmi malá. Mor. Tč. Dobré za zlé, zlé za dobré, všecko v opak múti. Slov. Tč. Ten zlý (eufem. = čert)! Us. Šd. Varuj se z daleka od zlého člověka. Slov. Tč. Zlí ľudia aj iných ku zlému ľúdia; Zlé děti a zlí ľudia sú z diabla, z čerta, ako sä nechcejú napraviť; Zlô kamarátstvo je čertom; Dobrým detem dobrá hračka, ale zlým je len ruvačka; Kto je zlý, nechž ho zlô svedomie pichá! Hdž. Šlb. 41., 43., 48., Hdž. Čít. 105., 107. Člověk zlý co kuje, Dobrota božská tajně napravuje. Brodz. (Skp.). Slibuji pode ctí a pod věrú beze všie zlé lsti. Arch. I. 192. Ktož jest sám v sobě zel. BO. Nebo zlých lidí nepřiezeň lepší jest než láska k sobě. Smil v. 974. Zlý sě se zlým brzo spřieže, rovný k rov- nému sě tieže. EZ. Mezi zlými dobří nej- spíše trpí. V. Jeho trápí zlý duch; Z. mysl. Št. Kn. š. 3., 17. Nad tiem zlým konečným nekaním Bóh nepřestane mstěním; Příčina ku pádu lidu jsú sami kněží zlí; Obyčej zlý každý jest proti Bohu; Náměstka má ďábla zlý prelát; Kdyby nižádný zlý do- brému nepřekazil, dobrý by neměl poku- šenie; Jistě všech zlých ďábel hlava jest a té hlavy údové jsú všichni zlí; Protož die Aristotiles: Každý zlý jest neumělý: neb poněvadž jest zlý, tehdy zle činí; a kto zle činí, ten blúdi; a kto blúdi, ten nevie, co činí, a kto nevie, co činí, ten jest neumělý. Protož ten právě Boha miluje, jehož mysli zlá žádosť přivolením nepřemáhá; Lidé dobří jinak než zlí sú živi, opak proti zlým; Ktož chce se líbiti zlým, netreskce jich hřiechu; Pohaněn jest zlý, aby polepšil se dobrý. Hus I. 356., 371., 467., 476., II. 61., 91., 122., 209., 217., 262 , 374. S dobrými obcuj a zlých se varuj. Lom. Zlá kože = hříšná, ne- ctná žena, nevěstka. Zlá kóže, opustiec stud, v svém zúfalství nebude se ani lidí styděti ani Boha báti. Št. Dáti sě zlé kóži. Št. Zlá dci = nevěstka, meretrix. Bibl. Zlé ženy = nevěstky, meretrices; Údy zlé ženy. ZN. Vjidechu v dóm ženy zlé dceře (mere- trix); Zlé dceře a vilnice, scortum et vile prostibulum. BO. Zlý syn = kurevník. Cf. předcházející. Dle Jir. v Mus. 1863. 266.= syn z rodiny vyhnaný. Více se rozlobil na Bratří, jsa prve dosti zlý na ně. Čr., Brt. I šel k nim se zlým úmyslem. Pass. XIV. Takéž i skutky (čím) zlá byla. Pass. mus. 354. Zlý s nešlechetným se zná a jeden dru- hým se dokládá; Dej zlému pokoj, dáť on tobě dva; Ze zlého živobytí není dobrého vyjití; Dobrý se právem spokojí a zlý ani ran se nebojí. Pk. Dobrého nepálí, zlého nesmí. Chceš-li dobré mravy zachovati, lidí 324 zlých se musíš varovati; Lépe, že tě jeden dobrý chválí, než mnoho zlých. Sb. uč. Zlého člověka tresce Bůh skrze horšího. Tč. I zlému člověku láskou jsme povinni; Zlý v neštěstí nenajde přítele; Zlému člověku ukrátí Bůh věku; Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, ne- ujde pomsty; Proto Bůh dobrých tresce, aby se zlí káli. Bž. Neboj se tak čerta jako zlého člověka; Zlý člověk na kom se milosti domlouvá, toho pomlouvá. Šd. Dobrých se moc vmestí a jeden zlý všetko pohubí; Radšej buďme dobrí z daleka ako z blízka zlí; Zlí sa všade najdou. Zátur. Zlý člověk, když hyne, rád by celý svět zahubil; Po- čátku zlému odolej: když kořene nebude, nebude ani ratolestí; Zlým za zlé splácí lidská pokaženosť, dobrým dobré nahražuje pospolitá spravedlnost, dobrým za zlé od- měňuje křesťanská dokonalosť; Chceš-li dobré mravy zachovati, lidí zlých se musíš varo- vati; Sobě nahání, když té zlý chválí; Učiniv dobré nelituj, učiniv zlé vždy se strachuj ; Na zlé pokuta náleží ne česť. Hkš. O zlém jednou vždycky se chce zle mysliti. Kdo sobě zlý, komu dobrý; Kdo jednou zlý, vždycky zlý; Zlý neví, čím se dobrý obchodí (Smil.); Dobrým škodí, kdo zlým hoví; Kdo se zlými obcuje, za takového držán bývá; S do- brými obcuj a zlých se varuj; Lépe jest v samotě býti nežli spolek s zlými míti. Č. Když zlým v čem odpustíme, dobrým více tím Škodíme; Zlí škodí příkladem, když se netrescí; Kdo zlých netrestává, dobrým škodiť nepřestává; Kdo netrestají zlých, chtějí, aby se křivdilo dobrým; Kdo zlým odpouští, škodí dobrým; Kdo zlého trestáním nepřetrhuje, zlému vnadu dává; Meč páni nesou, aby nad zlými mstili; Dotud zlý zle činí, až dojde odplaty za své viny; Jak se dobrý ve zlé misí, téže skutky činiť musí. Rb. Sám se chválí, má zlé sousedy. Zlý s podob- ným sobě největší kratochvil mívá; Zlé srdce, zlá mysl. V. Dobrý pes lepší než zlý člověk; Ze zlého zisku muka; Zlého nejvíce ctnosť kole v oči. Prov. — Strany přísloví vz ještě: Báti se čeho, Čečetka, Čert, Česnek, Hádati dle čeho, Hřích, Juchta, Kavka, Koba, Kostel, Kostka, Koukol, Kožich, Krk, Mokrý, Mráz, Obcovati s kým, Osel, Pazdeří, Pec, Pes, Prechovávač, Slepice, Spolek, Spo- lečnosť, Svině, Šelma, Trní, Věrný, Vlk, Vrána, Zbaviti se čeho, Zkažený, Zlato, Zlosť, Zvyk. — Z. = nechvalný, nepěkný, übel, schändlich. Nemějte mi to za zlé. Us. Z. pověsť; zlou pověst o sobě míti; na zlé slovo vzatu býti; zlé jméno míti; zlou chválu míti; zlý příklad na sobě dáti; z. skutek či účinek. V. Ve zlou pověsť přijíti. Ros. Ve zlú stranu něco obrátiti. Vš. 368. Za zlá slova slítne hlava. Lpř. exc. Cf.: Z. = nedobrý atd. — Z. = k hněvu, k zlosti sklonný, zornig, bös, giftig, heftig, hitzig. Ten chlapec jest zlý. Z. saň. Us. Z. pes. Us. Plodí to zlou krev; S tou zlou osobou nelze mou- drého slova promluviti. Dch. Ten je zlý jako pes (jako kousavý pes), jako již (jež, ježek), jako ščúr, jako papuč. Mor. a slez. Šd. Čo dobrých kojí, to zas zlých ku hněvu onúka (ponouká). Slov. Tč. Hned je jak s jedem (= zlý), hned zase jak s medem (= dobrý). Na mor. Val. Vck. Zlého-li psa hladíš, zle si poradíš. Sb. uč. Zlý pes ani sám sní, ani druhému dá. Č. M., Šd. Jedno k druhému, zlá žena chudému; komu se dostane, vždy jemu běda bude. Mus. — Zlá vůle = ne- přátelská, nenávisť, die Feindschaft, Gehäs- sigkeit. V zlé vůli s kým býti. V. Přibík Klenovský proti králi Jiřímu vzal jest zlú vuoli a jednal proti němu tajně všecko zlé. Let. 70. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Prov. — Zlý mníšek — šalamounek, mordovník, aconitum napellus. FB. 71., Rostl. — Zlá, f., subst. Se zlou se potázati, poraditi, sich schlecht rathen; zlou kouti (něco zlého obmýšleti), mit etwas (Bösem) schwanger gehen. D. — Zlé, ého, n., subst. = zlá věc, neštěstí, ein Uibel, das Böse, Unglück, Unheil. Zlého příti, žádati; Vše zlé ho potkalo; Nevíš, co večír zlého přinese. V. Dožil se zlého. Sych. Taková nesvornosť království tomuto ku zlému při- jíti by mohla. Zř. F. I. A. X. Zlým připo- mínati; Zlým zažiti, posloužiti. V. Natropiti mnoho zlého. Us. Lidé mu to mají za zlé. Us. Jak pak se máš? Ale tak, co čert za zlé nemá (tak tak). V Kunv. Msk. Nemějte mi za zlé. 1534. Matička jí za zlé měla, že . . . Er. P. 474. Uchovej pán Bůh, my vám to za zlé nemáme. Us. Šd. Že on toho se ctí učiniti nemůže, aby mu za zlé neměli. Pal. Děj. IV. 1.150. Nemůžete jí v tom za zlé míti, že... Žer. 320. Neroď mu za zlé jmieti. Dal. 115. Neměj jemu za zlé. Hus I. 277. Kára ho, leda by čert za zlé nemal. Zátur. Za zlé míti. V. Množiti někomu zlé; Co se jim zlem býti zdálo; S tím nechci nic míti ani po dobrém ani po zlém; Při zlém vesele se tvářiti. Dch. Bývá všeho dobrého do třetice a všeho zlého do Boha. Sk. Oni jsou s ním na zlém (hněvají se). Us. Vk. Zlého zpomínati. Us. Kla. Na zlé ona mi něchce (zlého mi nepřeje). Slez. Šd. Od té doby jsou na zlém (jsou na štíru). U Dobrušky. Vk. Zlé snášeti, ale nečiniti máme. Us. Pominulo zlé, nastalo dobré. Zbr. Lžd. 92. Ale on nevedel, že mu to na zlô vynde. Dbš. Sl. pov. III. 45. Nepřišli jsme nikdy na zlé (nerozkmotřili jsme se nikdy). Slez. a mor. Šd. Lépe jest po dobrém než po zlém. Kká. Td. 253. Zlého by navařil (piva, zle by pochodil). Bl. 294. Zlé jedo- vatě široce se rozjídající. Prot. 69. Já mám každého člověka za dobrého, jediné leč bych od něho co uzřel zlého. Exc. Kohož nemože v zevné zlé přitáhnouti, toho povede ve zlé něčím dobrým jemu okrášle. Št. Dachu velikému zlému býti. Dal. 16. Zlý člověk to musí býti, kterýž pro své dobré dá obci zlým užiti. Ib. 10. Že císař řecký se naň hněvá a že Method, dopadne-li ho císař, zlým toho zažive. Proch. Ale jich zlého chytře hledáše. Ib. 99. 28. Střiehl ho ode všeho zlého. Výb. II. 15. Vzdálenost dobra lepší než blízké zlé; Zlé, které prostředků nemá, jest lépe zamlčeti aneb běžet nechati. Exc. Zlé s dobrým přichází. Alx. 1131. Nenie nic tak zlého, by v tom nebyl zisk jiného. Alx. Zlé se stává proti zlému, brzo se oplatí jemu. Alx. V. v. 1660. (HP. 40.). To jemu ve zlé obrátili. Bart. Ze dvého zlého menší zlé zvoliti. GR. Mezi dvojím zlým raději k men-
šímu sáhnouti velí. Zr. Pak zlým se mi
zase odplacují. Arch. II. 31. Neoplacuje se
zlým za zlé; Nedávejte zlé za zlé; Pověsti i
lživé mnoho zlého činie; Meč nemyslí nic
zlého, ale člověk hněvivý, jenž meč nese, !
ten zle myslí; Nemám s ním nic zlého činiti, j
aniž chci jemu co zlého příti. Hus I. 161.,
248., 377., III. 178., 181. Protož nezdá se
mi, by zle bylo psáti Čechóm české knihy.
Št. Kn. š. 3. 3. Do zlého jako s hory. Jg.
I zlé bývá k dobrému. Sk. Kdo zlé zlým
odplácí, bláto blátem líčí. Kmp. Č. 80. Zlé
za dobré přijímati, to před Bohem mnoho
platí; Dlúhá ve zlém je památka, ale v dobrém
velmi krátka. Mor. Čo sa komu zlého stává,
na ňom samém neprestává; Zlé se zlým sa
nenapraví. Slov. Tč. Pán Bůh s námi a zlé
pryč. Us. Tč. Zlému jak dobrému člověk
přivyká. Lpř. exc. Nic není tak zlého, aby
se neobrátilo v něco dobrého. Vz Neštěstí.
Dobré se pomní dlouho a zlé ještě déle.
Vz Msta. Lb. Za dobrô nečakaj, za zlô ťa
nemine. Mt. S. Zlé nikdy nedbej hľadať,
samo príde. Mt. S. I. 102. Dobré s dobrým
a zlé samo; Kdo zlé strojí, nech se zlého
bojí; Z mnoha zlého vol menší. Pk. Dobré
sa so zlým mieša (vyčkej času); Zlé sa dlho
nerobí (dlouho netrvá, brzo se vyjeví). Zátur.
(Slov.). Zlé samo se učí. Pk., Šd. Zlé zlým
se zahání. Sb. uč. Dobré se snadno zapo-
míná a zlé dlouho vzpomíná; Neveď si pyšno,
by na zlé nevyšlo; Zas dobře bude, až zle
pomine. Bž. Z dvojího zlého menší vyvoliti.
D. Zlé se musí zlým zahnati; Zlé se zlým
zahání. Ros. Chceš-li zlému v cestu vjíti,
nedej jiskře ohněm býti. Vz Opatrnosť. Dal.
Zlé zlému ruku podává. Č. Cf. násl. —