ZmámitiZmámiti, il, en, ení
= přítomnosť smyslův odníti, betäuben, betäubt machen;
v omyl uvésti, täuschen, bethören, verblenden. —
koho. Troj., V
. To bláznovství lidské zmá- milo mysli. Kom. Ti viac vinni, ktorí m
a z-li. Zbr. Lžd. 175. —
koho kde: na mysli.
Br
. — koho čím: nástrahami. Kom. — Br. Kůň mnohými nemocemi zmámen bývá. Db. Ďábel jsa otrápen a zmámen svú zlostí, cpe na Boha vinu. Hus I. 88. —
se. Když pak stal se zvukot tento, sešlo se množství a zmámilo se. Sš. Sk. 17. A škoda toho šuhaja ! aký to bol človek, kým sa nedal zmámiť. Klčk. Zb. III. 23.