Zmatek
Zmatek, tku, zmateček, čku, m. = zma- tení, die Verwirrung u. das, worein etwas sich verwirrt. — Z. = do čeho se ptákům nohy zapletají, das Wirrgarn. Pták se do zmatků zapletl. Kom. — Br. — Z. = zma- tení, nepořádek, zmatenosť, die Unordnung, Verwirrung, Zerrüttung, der Unrath. Při- chází na zmatky; V divné z-ky ubíhají. Kom. Z. obce, mysli, smyslův, D., věcí. Jel. Stal se z. u vojska. Kram. To ho v z. uvedlo. Us. Z. nad zmatek; To je učiněný z.; Doba zmatků plná; Nastal veliký z.; Stalo se to v tom zmatku. Dch. Na lodi zmätok. Č. Čt. I. 89. Přijde-li na zmatek česť, hrdlo, statek, nechť sobě mají, nic tím nezískají. Pís. náb. Z. hlasú. Kká. K sl. j. 175. Z-ky politické. Us. To zapříčinilo tým vätší strach a zmätok u našich. Lipa 90. Z výšin tých hľaďme v zmatok nízký. Sldk. 268. Statek (tvůj) jde na zmatek. Er P. 165., 365. Smrť přivedla vše na z. Er. P. 519. Hodlaje kořistiti z obecného zmatku postoupil Jindřich až k Magdeburku; Jar- loch nemalý z. jest způsobil popletením jmen obou knížat. Ddk. II. 305., III. 194. Aby nehledě na úmluvy pražské nakládal se svou tchyní dle libosti, an prý skrze to v Čechách z-ků míti nebude. Pal. Děj. III. 3. 281. Ač i v těch (vněšnostech) na z-ku byli. Sš. J. 128. Nemohli manželstvím tako- vým z. v posloupnost dědin jednotlivých kmenů uvésti. Sš. L. 8. Chvála otci nebe- skému, jakož byla na počátku tak buď věčně i bez zmatku. Výb. II. 26. Neb kdyžť bych toho spisu neměl, mělť bych skrze to veliký z.; Tomu sám rač porozuměti, že by to bylo králi z., tudiež i nám. Arch. II. 12., V. 316. Bohatý šátek a chudý sta- tek dělají na počtech (na poli) z. Proch., Tč. Na velký pátek děje se zmatek. Slez. Šd. Bez rozumu statky jdou na zmatky. Prov. Šd., Tč. Dobré děti krásný statek, zlé pak děti v domě zmatek. Prov. Šd. Zvykej, hospodáři, pořádku, ujdeš zmatku na svém statku. Tč., Hkš. Pro statek vlo- žil sobě na hrdlo zmatek (špatnou ženu). Mus. Tvé věci na zmatcích jsou. Mudr. Vz Přivésti co čím na co a stran pořekadel ještě: Drt, Kydeno, Lad, Noha, Pivovár, Šíti. — Z. v soudnictví: pohnání ku právu svévolné a nedovolené, zmatečný půhon. Vz Kléska, S. N. Die Unklage, frevelhafte, un- begründete Klage, unrechtmässige Ladung o. Vorbescheid, Nullität. Jg. Z. jest ne- správnosť a vada taková, že se jí řízení buď započaté aneb již skončené v nic obrací a ruší. Vz Zmatečná stížnosť a více v S N. Z. při žalobě, při práva vedení po náleziech, při uvázáni s komorníkem, při brání, při otpořiech. Vz Vš. 572. Ten půhon nebude na z. Vl. zř. 73. O poslúpenství jdú svědci proti svědkóm vše se zmatkem a kdož změte, ten ztratí a druhý ziště; Pakliby řečníka nemohl mieti, ale sám otpoviedaje nemá zmatkem ztratiti (ob formalia). O. z D. Kdožby kterou při prosoudil soudem a roz- sudkem rozsouzen byl, požene-li z ní po druhé, učiní ten půhon na zmatek. Zř. F. I. D. XXXII. Zmatku kdo by se dopustil, jaká na to byla pokuta? Vz Zř. z. Jir. D. 31., 14. O zmatcích vz Vš. Jir. 468., 469. Z cizí věci kdo viní, zmatku se dopouští. Pr. Z. nic jiného není, než patrné práva zlehčování; všetečnou nevážností usilovati o to, aby k vůli jeho nařízený pořád práva se jako zmátl. Pr. měst. Tu jest strana od- pierala, že jest neprávě komorníka vzal na zmatek. Arch. III. 315. Pakli by kto zatčen byl maje na zemi dědictvie, na z. by zatčen byl; Hleď, móžeš-li z. najíti při póhonu svého žalobníka; Na z. pohánie takový; Kateřina z Prahy pohánie Matěje z Žatce, chtieci mieti pro ten nápad viece než jeden diel, i nalezen jí zmatek a věže; Poněvadž on Otík pohnal jej žida o tu při, kteráž jest prve mezi nimi rozsúzena, že jest toho učiniti neměl a že jest jej na zmatek po- hnal; Odpor na z.; Na z. učiniti, hnáti; Poněvaž jest on Jan ty dědiny prve zapsal a potom k odporu pohnal již tu nic ne- maje, protož ten póhon učinil jest na zma- tek ; Jest ještě jiný zmatek, kdež póvod jsa v pravdě proti svému bezprávníku sprave- dliv, samým práva neznániem nohama v zma- tek vchází. Takový póhon jest (stal se) na z.; Když se póvoď čehožkoli jiného v své žalobě doloží, čehož potom v při vedení okázati nemóže, v z. nohama vejde; Ktož kde v žalobě své svědomie se dokládá a potom na súdě stoje žádného neokazuje, ten v z. upadá; Z. si udělati, z-ku se uva- rovati ; z-ku se dopustiti; z-ky se přiházejí, stávají; z-ky při uvázánie běžie. Vz Vš. Jir. 28., 62., 294., 336., 348., 384., 418., 419., 422., 424., 425. Z-ky, které při žalobách běží. Vz Vš. 427. O zmatciech vz Vš. IX. 2., 3., 4.—9. — Z. = klička, úskok, odpor, die Ausflucht, Verzögerung, Widerrede, Be- irrung des Rechtes, Irrung, Intrique. Při těch přech řečníci mnohá osvědčování a zmatky obvykli jsú činiti. CJB. 387. Povinen jsem zaplatiti bez zmatku a odporu i dalšího prodlévání všelikého. Faukn. Jej (pohna- ného) činil poručník nemocna a ten téhož dne přišel před úředníky zdráv jsa: tehdy páni nalezli, ponidž jest zmatkóv hledal pohnaný, že jest svú při ztratil. O. z D. Takoví mají pánům jich beze všeho zmatku vydáváni býti. Zř. F. I. J. XXVIII. A když jim tak učiníme a zaplatíme, jakož se píše, majie nám bez zmatku lidí a vsí postúpiti. 1467. Aby mi na tom zboží zmatky činil; Činí mi z. na mém spravedlivém véně, na mém dědictví. Půh. II. 162., 372., 433. Do- bytek na z. zajímati. Vš. Jir. 336. Nikomu v ničem zmatkův a překážek nečiniti. Zlob. Pakli nepřijde pohnaný, při svú beze všeho zmatku ztratí. Vš. — Z. Přísaha se zmat- kem a bez zmatku (písař přísahu předčítal a která strana přísahu po něm říkajíc se zmátla, ztratila při). Jg. Přísahy mají býti se zmatkem, kromě očista má býti bez zmatku. Pr. zem. Cf. Jg. Slov. Přísaha jest dvojie, se zmatkem jedna, bez zmatku druhá; Přísahy bez zmatku nic lehčejšie nejsú pří- sah se zmatkem; Ktož přísahá bez zmatku; Přísaha za nemoc nenie se zmatkem. Vz Vš. Jir. 86., 43. Z., error, confusio, ve práv- nictví soudním 14. a 15. věku, když n. př. někdo přísahaje zajikl se, třásl nebo pře- řekl se atd., tu hned řečeno: ,Bůh ho sou- dil´ (zmátl mu paměť) a pře jeho byla ztra- cena. Pal. Děj. II. 2. 145. O zmatcích a zaneprazdňování soudu vz Rb. str. 274., Právníka 1869. 704.—710., Kn. rož. (vyd. Bdl.) 143. — Z. u soukenníků = potáč. Vz toto.