Dlužiti si něcoDlužiti si něco (cf. Vypůjčiti si).
Us. Brs. 2
. vyd. 102
. — komu. On mi dluží (jest dlužen; na Ostrav. a ve Slez.: on mi dluhuje) pět rýnských. U Uh. Hrad. TČ. —
komu čím. Zná, službou svojou komu dluží. Slov. Phld
. V. 54
. —
se kde. Jinde se ne- dlužíce vyplatiti se Nemohli
. List hrad. 1543
. Tč. Tu i tam se dluží a nemá platiť odkud. Kom. —
se nač jak. Nemůž se
ku škodě druhého d. na ten statek
. Vl. zř. 486. Na svůj statek ukázaný se dlužil. Zř. mor. 1604. Že neměl té moci na statek jeho se d. Žer
. Záp
. I. 243
. Na svůj statek sám se dlužil. Tov
. 83. —
se jak več. Sirotek bez vůle poručníka v nic se d. nemůže. Kol. 52.