ZnamenatiZnamenati, probare, Ž. kl. 94. 9., atten- dere, 77. 1., signare. 4. 7. —
co. Jeho moc znamenajíc. Št. Kn. š. 37. —
čeho, strč. Gb. Ml. II. 111. —
co kam. Kázal písaři svému to v akta znamenati. Výb. II. 507. —
jak. A to po sobě móžem z. Št. Kn. š. 186. —
v čem. Uhři jsou dávno v nestá- losti k pánům svým znamenáni. Bart. 310. —
s inft. Znamenav při svém zdraví býti nedostatek, povolal . . . Háj. r. 1315.