Zoufalý
Zoufalý (zastr. zúfalý), od zoufal = který zoufal, bez naděje jest, verzagt, verzweifelt, desperat. V. Aniž jest kto tak zúfalý, aby chtěl komu bezděky svědčiti. Vš. Jir. 358. Z-lým nenávisť života vytočiti nesnadno jest. Jel. Z. boj, odpor, Lpř. Děj. I. 41., 77., stav, Šmb. S.U. 280., udatnosť, Lpř., hlas, smích, Us., mysl, pláč, zápas. Vrch. Umři z-lý, ver- zweifle und stirb! Dch. Byla z-lá pouhým na to pomyšlením. Hrts. Pokánie jest pecnec, jehož zúfalí nejedi. Hus II. 111. — Z. = všetečný, ošemetný, zlý, muthwillig, ausge- lassen; ruchlos, verzweifelt. Zoufalými a ne- podařilými dětmi jich dobře trestati může. V. Z. všetečnosť. V. Byli bezbožní a z. Br. Z. mládež. Peyt. Z. lotřík. Dač. I. 157.