Dnuká
Dnuká = dnu, dovnitř, hinein. Slov. Němc. VII 95. Milý idze z vonku d. Sl. ps. 194. Pusť ma, milá, pusť ma dnuká. Sl. ps Šf. II. 63. Sukas, ty Zuzanka, suka, nepustíš šuhajka d. Koll. Zp. I. 164. Veci z voza d. poznášala. Lipa I. 203. Potom začali voskom šetko rúče z dnuky i z vonky lepiť. Dbš. Sl. pov. I. 529. Dlhohorský, rád by som s vámi hovoril. Vdačne, pane, nech sa vám páči d. Klčk. Zb. III. 52., Pokr. Pot. II. 83.