ZplnomocnitiZplnomocniti, il, ěn, ění;
zplnomocňo- vati = plnou moc a vůli někomu dáti, be- vollmächtigen, Vollmacht geben, autorisiren. J. tr., Nz. —
koho. Kom. —
k čemu. Z těchto brevií zplnomocňuje biskupa On- dřeje k rozhřešení prelatů. Ddk. V 90. —
aby.
— čím: listem.— Dle Brs. 257.
lé
pe: plnou moc dáti; ale slovo z. se tam ne- zamítá.