Zrádný
Zrádný, zradný (Alx.): zraden, dna, o = nevěrný, verrätherisch. Z. loupežník, skutek, tulich, V., políbení, D., nešlechetnosť. Háj. Z. cedule (hanopisy, der Schmähbrief, das Pasquille). Vz Pal. Děj. V. 2. 216., Zř. zem. Kdožby takové z. cedule spisoval, lépal nebo metal, má bez milosti čtvrcen býti. 1564. Cf. Gl. 388., Zř. zem. Jir. T. 34., L. 15. Z. klenby. Vz KP. II. 278. Z. cedul? klásti. Zrádný kůň (nespolehlivý, jankovitý). Us. v Táborsku. Hlas kohoutí se ozval duchům zrádný. Kká. K sl. j. 109. Nás šťastie po- výšilo zradné, len aby nás pokydalo hlbeji. Zbr. Lžd. 99. Z. spolek, rádce. Šmb. II. 211., 252. Z. záměry. J. Lpř. Čo mi je, to mi je, dobre ty vieš sám, ty zradný, ne- verný! že nechodíš k nám. Sl. spv. II. 63. Zradnú dušu tvú do pekelných zavlečenu ohrad. Hol. 128. Nešťastný padúše zradný, nehodný. NB. Tč. 125. Z. list. Exc. 15. stol.