Ztracení
Ztracení, n., das Verlieren, der Verlust. K z., na z. přijíti (ztratiti se). D., Mus. 1880. 84. Již hrad na z. byl. Dal. Počnúc od ža- loby do pře z. O. z D. Pod z-ním hrdla zapovědíno bylo. Vrat. Proti z. smysla. Jád. Pod hrdlem z. Vz Spodobení. Na Zlínsku. Brt. Aby žádný do vinohradů neběhal a škody tam nečinil pod hrdla z-ním. Mus. 1880. 231. Z. (pozbytí) práva. Šp. Ten kuoň fojt k sobě vzal a žalobníkovi pode pře z-ním rok složil do dne jmenovitého i ne- postavil se až dosavad; Proněžto podlé takového těžkého účinka vedlé práva na- šeho jest odsúzen trestán býti k z. hlavy; I dán jest jí rok pode cti z.; Což se pak vyznávanie fojtova dotýče o z. těch koží. NB. Tč. 5., 7., 169., 181. Hřiešnej duši na z. Výb. II. 3. Juž hrad na z-niu bieše. Dal. 69. Aby nižádný domácí ani cizí žádné mince černé ani bielé drobných peněz pod z-ním hrdla i zbožie do země naší nenesl. Arch. V. 281. Kázal mi na ten den státi pod té při z-ním. Tov. To má jemu učiniti pod z-ním té pře. Půh II. 348. Vz S. N. — Z. = zhouba, das Verderben, die Vernichtung. Ž. wit. 87. 12.