ZurvalZurval, a,
zurvalec, lce, m. =
prohnaný člověk, der Schalk, ein durchgetriebener Mensch. Slov. O polnoci prišli dvanásti zur- valci, takí dobrí vláci, čo znajú po horách každý chodník. Mt. S. I. 74. —
Z. =
lehko- myslný, neposedný človek, kluk, Der Schelm, ein leichtfertiger Mensch. Slov. Hostitelia tvoji na týchto pustinách žijú celé léto na mlieku, žincici; z-ci merajú (ochutnávají) chleba, ten keď jim ho tak niekedy donesú. Phld. IV. 263. A vrabeľ zurvalec vzal mladú na tanec, tak on s ňú tancoval, nožky jej polámal. Sb.
sl. ps. II. 1. 108
. —
Z. =
ne-
šlec
hetník,
mrcha človek, ein Schurke. Slov. —
Z. =
žertovník, der Spassvogel. Slov. —
Z. =
práč,
rváč, ein Raufer. V tom vodca jich priletí, hrbu (houf) zurvalco
v Rozdvojí. Btt. Sp. 208. Hlavný ale bol Jano Klapanica, zurval výše siahy zdĺže a biják strašný. HVaj. BD. II. 41. —
Z. =
silák, ein starker Mensch. Štyry kozy, piaty cap, kdo vyskočí, bude chlap; ja som taký zurvalec, co vyskočí na palec. Sl. ps. 234., Dbš. Obyč. 31., 141.