Zváznouti
Zváznouti, zvíznouti, znul a zl, utí = uváznouti, stecken bleiben. — kde (proč, s kým, s čím). Pro veliké vlhko s vozy v blátě zvázli. V., Let. 84. Z. na lepu. Kom. — Br — Veliká moc ryb v sieti zvázla. Krist. 110. b. V osidle zvázli. BR. II. 513. b. Když jiní zváznou v něčem jako kuřata v koudeli, tedy on předce svou vyvede. Bl. 294. A zlécel jest (ďábel) všudy osidla svá v zlatě, v střiebře a v jiných věcech, abychom jich neřádně požívali a tak v jeho osidlách zvázli. Hus III. 119. — Cf. Zvázgnúť.