Zvědavý
Zvědavý, neugierig. Odbyti zvědavého. Z. očím pobíhati, se plahočiti dává; Jsem zvědav, co z toho bude. Dch. Boly ste v sláve, široké končiny, lež slávy palmu vyrval z hrsti jiný. A kto ju vyrval? Mlč, srdce zvedavé, nejatri plameň v prsách tajne žhúcich a nepreklínaj plemeno to dravé, spokoj se v slzách po tvári tekúcich; prejde to mračno, čo ti svetlo kryje, a puk zakry- tej slávy sa rozvije. Matš. Z-vý, až by rád celou hlavu do klíčové dírky strčil; Z., až drzý. Us. Dvrsk. Z. otázka, Km. 1884., di- vák, ženština. Us. Když z. lid německý dotazuje se jich na víru a obřady jejich. Pal. Děj. III. 3. 78. Jen malé strpení ještě, z-vý čtenáři, vyjevím ti brzo vše. Hš. Sl. 150. Buď všímavý, ale ne z-vý. Šd. exc. Stran přísloví a pořekadel vz: Kazatel, Noc, Ponebí, Proč, Starý, Ucho, Všetečný.