ZvoníkZvoník, zvonník, a, m. =
kdo zvoní, zvonař, zvonič, Der Glöckner, Pulsant. Dch., Hr. rk. 279., Ros, Tk. III. 31., 211. Ti slav- kovští zvoníci, to jsou moji muzici; Mari- jánka pěkně voní, mé panence zvoník zvoní. Sš. P. 71., 303. —
Z. =
kostelník, der Kirchen- diener, Küster. V. Vyšehradský chrám měl r. 1087. osm zvoníků, kteří i se svou ro- dinou musili chrámu sloužiti. Ddk. IV. 276.