Zvůle
Zvůle, e, f. = to, co si kdo zvolil. Zlob. — Z. = dobré bydlo, svoboda něčeho, příležitosť, prostrannosť, pohodlí, die Ge- legenheit, Bequemlichkeit, Gemächlichkeit, Freiheit, Lust, das Vergnügen. Svobody a zvůle veliké někomu nepropůjčovati. V. Z. a rozkoš. Br. Má velikou z-li na svém statku. Žádné z-le neměl. Mudr. Kde slovo boží průchodu nemá, tu má satan svou z-i; Skrblík sobě žádného pohodlí aneb zvůle neudělá. Reš. Do zvůle, do zvole. Rk. Jen člověk má z-li. Hlk. Z. u někoho požívati. Jrsk. Užíval z-le své i ztratil všecky statky. Tč. exc. Dostatečné z-le někomu přáti. KB. IV. Dáváno mi příliš mnoho zvůle. Km. 1884. 660. Nadováděl se do z-le. Šml. Žu- pané a dvorští úředníci chtíce úřady své dle vlastní zvůle spravovati, drželi se Kon- rada. Ddk. III. 96. Hádala se tudy duše s tělem. Tělo, tělo, cos dělalo, oj plnilo si z-li, jak si chtělo. Brt. P. 112. Zvůlečko, zvůle má, kde ťa druzí berú? druzí tebja berú u svojej mateři, ale já jí nemám, už mi v zemi leží; Zvůlečko, zvůle má, dobře je, kdo ťa má! ale já ťa nemám, po polu ťa hledám. Sš. P. 502. Místa tato byla dě- jištěm tyranské zvůle a vraždy. Džl. A byl-liby pokřik kde, povinni budu obyvatelé té země honiti a zhuoru býti . . . aby tací zvuole neměli, ale kázáni a honěni byli, jakož na také slušie. Arch. V. 403. Pán sobě to místo k zvůli a kratochvíli obrátiti ráčil. Břez. 234. Tuť je ve všem pravá zvóle i od pitie i od jedenie. Žk. 78. Někdy ňákou z-li měla. Dh. 45. O z-li věz, že sobě téměř každý, jakož chce, muož učiniti. BN. Podlé těla z-li míti; Žádného štěstí nemají, bez- božní pak zvůle užívají; Nebudou věčně takového průchodu a zvůle míti. BR. II. 360. a., 59. b., 728. b. Z-li míti. Hus III. 148., Br. Přílišná zvůle hotová poroba. Lpř., Km., Bž., Šd. Zvůle kazí a nezvole učí. Sd. Dej srdci zvůli, zavede tě v nezvolí. Šd. Nouze zvůle nemá. D., Lb., Kmp. Č. 134. Není-li zvůle, přestaň na mále. Jg. — Z. = služebnost, právo honiti, loviti ryby, pásti dobytek atd., die Dienstbarkeit, Servitut. Vš., Faukn. Dvór poplužní s tú se vší zvolí, což k tomu příslušie. O. z D. Prodal ves s lidmi osedlými i neosedlými, s rybníky, dědinami, ospy, zahradami a lesy, se vší zvolí a s plným panstvím. Faukn. 25. Že vám grunty své všecky se vší a všelijakou zvolí, myslivostí, též i s pastvami a jinak kromě cest a stezek svobodných zapovídám. Ib. 89. Zvóle jest svoboda a zvolnosť po obecniem najprve, a potom i po zvláštniem ciziem, aby ji každý po obecniem i po ciziem mohl k svému mieti, tak jako jest ten měl, ktož zapisuje neb prodává. Vz Vš. Jir. 312. V každém trhu kladla se tato slova: ,I se vší zvolí, což k tomu příslušie.' Nemíní se těmi slovy to, což by k tomu příslušelo, což se prodává, než toliko svoboda na tom na všem a k tomu, což prodáno jest, jako cesty, řeky, silnice, obce, močidia, vody a jiné věci k těm podobné a jich zvóle na gruntech panstvie, na lidech. Vz Vš. 157., Vš. Jir. 311. Dvůr s kurmi, s robotami i se vší zvolí, což k tomu přísluší. Pal. Rdh. II. 183. S lukami, s lesy i se vší zvolí, což k tomu příslušie; S pastvami i se vší zvolí, což k tomu slušie. Arch. I. 411., II. 48. Jest zvóle na gruntiech, panstvie, na lidech; Se vší zvolí, což k tomu příslušie; Dvory kmetcie s platem, s dědinami, lukami i se vší zvolí, což k tomu příslušie, s plným panstviem; Samuel z Hrádka dědictvie své i se vší zvolí, což k tomu příslušie, s plným panstviem dal Jindřichovi k jmění, držení, prodání, zastavení, zapsání a k učiněni z toho, což by se jemu zdálo; Kdyby v zvóli gran- tové (nom. pl.) a dědictvie se mínilo a za- vieralo; A ta z. jest v obciech, v řekách a próhoniech, v mostiech, v studniciech, v močidliech, silniciech, v cestách, stezkách, kteréž musie jíti přes cizie. Vš. Jir. 170., 209., 260., 275., 312. — Dobrá z., gute Laune. D. Chorá z., krankhafte Laune; Z. dítěcí, die kindliche Laune. Dch. — Z., Zwule, samota u Kumžáka. PL.