ŽebrákŽebrák, a, m.,
tanec na Těšínsku. Slám. Put. 325. Vz Brt. P. n. 985. —
Ž. =
žebravý člověk. Žije, ako u cesty žobrák (špatně). Rizn. 174. Vytras žobráka zo vší, dovedie ťa do nich. Sbor. slov. VII. 133. Jak se ž. nají, chce v domě i na pána hrát. Vyhl. II. 35 66. Keď ho raz žobrák zplodi, tanistra
a neho neshodi. Mus. slov. VI. 26.