ŽenáčŽenáč, e, m. =
ženatý, der Verheirathete. Na Mor. a Slov. Koll., Bkř., Brt. Byli tam samí ženáči. Vck., Šd. Mládenecká světnice byla upravena na příbytek vážného ženáče. Kos. v Km. Tanec ten (kot) na Hané u Kro- měříže od ženáčú svatbách užívá se. Sš. P. 618.