ŽíhatiŽíhati, žíhávati =
páliti, brennen. —
abs. Oheň žíhá. Hdž. Čít. 152. —
koho čím. Žíhala ho vzpomínkami. Sá. —
kdy. Co kropřivou má a chce býti, to hned
na počátku bude žíhati (páliti). D. Vz Žíhlava. Ohnivé slzičky žíhají po nebi
v němé té době. Nrd. —
kde. Lásky plamen
v duši žíhal mne. Vrch. Cítil, jak její krása žíhá milou duši jemu v ňadrech. Vrch. —
co: rudy, Krok, porculán. Nz. —
Ž. =
prouhy dělati. Ros.