Živosť
Živosť, i, f. = život, das Belebtsein, Le- bendigsein, das Leben. V ž-sti zůstati. Troj. Z. a smrť jsou všem obecny. Tkad. Strom ž. svou z kořene béře. Kom. Aby krále Sigmunda za krále nikoli nepřijímali ani měli, dokudž jich a jeho ž-sti nejdále sta- vati bude. Pal. Děj. III. 2. 90., Výb. II. 387. 7. Všech věcí v bytu chováním a jim ž-sti dodáváním; Všecko stvořil i všemu ž. dává. BR. II. 298. Neb jsú (bohové) bez smysla a bez živosti. Pass. 35. Co viece žádáme nežli ž-sti, i zde i po smrti aby- chom byli věčně v radosti; A tak ž. člo- věka jest krátká, biedná a neustavičná; Tenť živosti duchovnie v sobě nemá; Ne- roďte býti pečliví živosti své, co by jedli; Byla jest v člověku ž. bez umřenie; Úd, kterýž jest tělesně mrtvý a od těla odře- zaný, nepožívá živosti s jinými údy toho těla, od nichž jest odřezán. Hus I. 146., 293., 232., II. 50., 431., III. 296. Ž. těla jest duše a živosť duše jest milosť božie. Hus I. 335. — Ž. = čas žití, živobytí, die Lebenszeit. Za něčí ž-sti. Skl. I. 113. Kšaf- tující podá-li kšaftu svého do rady za ži- vosti, ten vysvědčování nepotřebuje. Kol. 57. Za ž-sti toho kmeta dal se v nové dílo. Bl. — Ž. = čerstvosť, ochotnosť, die Leb- haftigkeit. Ješto měli býti jiným k dobrému příkladu v ž-sti a ochotnosti. Br. To všecko s jakou ž-stí, snažností, péčí atd. V. V ž-sti někoho udržovati; v stálé ž-sti trvati. Dch. Ž. v obchodě. Nz. Ž. vypravování. Ž. oběma listům společná jest Sš. II. 4. Ž. citu. Sš. II. 160. Vyniká nám div ten v celé drama- tické živosti svojí. Sš. J. 100. Ž. mluvy. Dk. P. 110. Nie to zora budúcej slávy, keď z nešťastia si blaženosť spraví umná ž. nášho ľudu. Sldk. 26. Ž. v pohybech, barev. Us. Tč., Koll. IV. 60. V něm z přirození žádné ž-sti ani chtivosti k dobrému není. BR. II. 241. b.