DomyslDomysl,
roov/uvor. Dk
. Aesth. 95
., 407. 1.
D. =
poznání pomocí přemítání, mittel- bares o
. reflektirtes Wissen
. Jsúť (andělé) rozumu jakéhos, ne po d-slu po jednou
, druhé poznávajíc, ale oni spolu ihned jakús rozumností, co jest která věc, Rozumějí. Št. 2.
D. =
vyšší
poznání či spekulací. Svým rozumem po domyslu stihnouti možem. Št. Kn. š. I d. Náš toho dochází, unsere Vernunft begreift das. Ib. Cf. S. N
. Vedlé mého d-slu
. Kos. Poznání z d-slu, apriorische Erkennt- niss, Vernunfterkenntniss. Nz. D
.,
vnó/.tjipn^ vědecké rozhodnutí přemítáním a přemýšle- ním zjednané i vyslovené, ať již pravdivé či mylné. Vch
. Ar. II. 9. D. náš jest nejistý
, incertae providentiae uostrae
. BN
.