DoptatiDoptati (se)
čeho. Prosí práva věrného, kterak sě má d
. té smrti tajné manžela svého
. NB
. Tč. 93
. Pravíce, že téhož Buriana v zemi nenie a že jeho d. nemóž
. Ib. 177. Kliment sv. Petra se doptal. Výb. I. 282. —
se čeho kde. Pan dědiny, kdež se sirotků svých doptá, muž k nim sáhnouti
. Zř. mor. 1604. Sedí na mej vlastnie otčizně, kteréž jsem se tu doptal po mém otci. NB. Té. 160.
Tut se tebe nedoptají. Smil v. 1334. Tu se toho sv. dietěte d-li. Pass. 117. Málo kde kterého spisu ku prodeji se doptáš. Čr. Tehdy se
v sněmě někteří doptávali. 1535.
Na lesích má se doptáno býti, co můž těch lesů nejvýše a nejníže užiti v roce. Zř. mor. 1604. Kdeby nalezeni neb doptáni byli. Ib. —
se čeho na koho, nač. Žádné odpovědi nemohl se d. na svou otázku. Bart. Pán jeho na něj se toho doptal. Zř. mor. 1604. —
oč kde čím. Tu s ním dlouho mluvili o ty artikule, o kteréž byl doptáván v Praze i mučením. Bl. Aug. 40. —
se o čem. Nemůžem se d. o novorozeném dí- těti. Brt. P. 188
. —
se čeho kdy. Tu po Mikulově smrti Filip doptav se Mikulových peněz i vypohonil je na Jindřicha. Půh. II:
405
. —
se čeho jak. List mi dali schovati, kteréhož jsem se doptal
s pomocí svých přátel a s velikým nákladem a prací (= po- mocí a nákladem)
. NB
. Té. 176. Otce jeho nemohl se d.
jistotně. Bart. —
že. D-li se, že ty penieze jiným rukojmiem jemu ru- čeny jsú
. NB. Tč
. 136.