DosloužitiDosloužiti. —
abs. Už d-žil také = umřel. Us. Tkč. —
komu. Že jest mistru svému doslúžil i nadslúžil (déle sloužil). NB. Tč
. 288. Když mu d-žil, aby ho bez vůle jeho nedržel. Zř. mor. 1604
. —
jak: přes vyjednanou dobu. Us. Dch. —
čeho, D
. roku svého. V. —
se čeho. Věčné radosti se do- slúžil. BO. Hřiechóv se kaje nebeského krá- lovstvie se doslúžil. Pass. mus
. 413.