DostrčitiDostrčiti, il, en, ení; dostrkati; dostrk- nouti, nul n. kl, ut, utí; dostrkovati, dostr- kávati, dostrkovávati, vollends bis hin stossen; pohádati, pohnati, donutiti, antreiben, an- reizen.
Jg. —
co: kulku v ručnici nedo- strčenou d. Jg. Rád bych tento kámen tam dostrčil a nemohu. Ros. —
co, komu: pe- níze. Us. —
co koho (
z čeho) kam: z hříchu
v hřích. Kom. Dostrčili je k tomu. Br. —
se. To se tam snadno dostrčí. Ros. —
se čím,
kde. To sviedomie (široké) béře v sie veliké hriechy, tak že nic sie rozumem a volí nedostrčí v člověku, jenž taký hřiech dopustí. Hus. dcer. 20.