DrabDrab, i, drábka, y, f., veliká vozová řeb- řina, eine grosse Wagenleiter. L.
Dráb, a
, drábek, bka, drábík, a, m. D.
= pěší vojak, voják vůbec, k ochraně vlasti n. hradu ustanovený (často v opovrženém
smyslu slova užíváno). Jg., V., Br. Fuss-, Kriegsknecht, Kriegsmann
, Schlosswächter, Landsknecht. Jg. — Kníže Antonius vytáhl z města se svými dráby. Flav. Vymustrovaný d. neb voják. V. Demosthenes jsa tak ne- statečný dráb jak moudrý řečník. Jel. — D.
= lehký člověk, ein leichtsinniger Mensch
, Lom.;
posel, sluha při kanceláři, Amts-
, Gerichtsdiener
, Us.;
chlap neohrabaný, ein plumper
, ungeschickter Mensch
, L.;
běhoun, Landstreicher, L.;
v šachách = píšek, der Bauer; d. přímo chodí a z boku kůle.
Jg. D. = zbujník. Bož. Něm. — Vz Gl. 39.