DružbitiDružbiti, il, en, ení,
družbovati. Za
Hus přidej: II. 108. —
D. =
družbou býti. Slov. Čkžk. III. 115. Nepytam ce, falešniku, ne- pytam ce družbovač. Sl. ps. 74. Tí martin- skí mládenci, to mi budú d-vac. Sl. ps. 147
. —
D.
komu koho =
namlouvati. Vždy ji Tadeáši družbil. Sá.