DunětiDuněti. Cf. Mz. v List. filol. VII. 167
. —
abs. Proud duní, moře dunící. Vrch
. Tančil, až to dunělo
. Sá, —
kde. Přílbice
kolem dusně d-ly. Lpř. Sl. I. 105
. A půda
pod kopyty duní
. Sk. Hrom duněl
v dáli. Vrch. Země d-la pod tisícem koní
. Šbr
. Kol zdá se d. mocný války hrom. Kká. —
odkud. V stranu, odkud hromu ohlas duněl. Vrch
. — čím. Most duní cvalem koní. Kká. Td. 242. Rachotem kraj duní hromovým. Čch. Bs. 123.
—kudy. Neduní to zápas po úvalech. Kká. K sl. j
. 131
. Krok duní chodbou. Čch. Bs. 151. —
jak: z hloboka
. Šbr.