ĚĚ Vz Gb. MI. I. 14., List. fil. 1878. 214. nn. -
Ě skleslo v
e. Cf. Gb. Ml. I. 15. V Chodsku. Vz List fil. 1891. 38. Na Dol.: veža (věž), tech, nejak. List. fil. 1891 421.
— Ě. a vzniklé z něho
e se odsouvá. Vz Gb. Ml. I. 15. V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 38. Dol.: vrtel (věrtel). List. fil. 1891. 421. —
Ě se změnilo
v i: pinkava. Ib. —
Ě, které se má za přehlásku z o a je střídnicí ob- dobného tvrdého o. Vz List. fil. V. 215. —
Ě je dvojhláska ve slabikách
mě, bě, pě, vě, fě; tu následuje po kratičkém
i hláska
e : piet. Ve slabikách
ně, dě, tě není
ě dvoj- hláskou, tu slyšíme
ň, ď, ť a čisté
e Gb. Ml. I.