E
O e vz Gb. H. ml. III. 2. 448. Změny jebo v jihozáp. Čech. vz v Dšk. Vok. 17. nn., na Hořicku vz v Hoř. 73. Na Hornoostravsku vz v Lor. 11. Na Lašsku m. ě: v sobe, v plate atd. Vz Mus. fil. 1897. 209. U cizích slov nyní obyčejně m. í: kommisse, instrukce (in- strukcí). Vz Gb. H. ml. III. 1. 250. — O pri- souvání a odsouvání ho v jihozáp. Cech vz Dšk. Vok. 32. — e jerové v gt. pl. u vzorce , město': jablko — jablek, kúzlo — kúzel. Vz Gb. H. ml. III. 1. 139. Pohybné u vzorců , chlap, dub a ryba´: matek. Vz ib. 86., 179. Vypouští se u mnohých slov ve vzorci, duše' z nom. a vok. sg.: poušť, dál, díž, mez, voj, nesnáz atd. Vz Gb. H. ml. ?. 1. 203. - Koncovka e gt. sg. (-ě) u, moře', Gb. H. ml. III. 1. 154.; gt. sg. u, panoše´ (-ě), ib. 229. (-i); u, kámen' (kamene; -ě u kameň — ka- meně), vz ib. 407., -a, -u; u, oráč a meč': oráče, meče, koně, vz ib. 100.; gt. sg. u, dnše' (-ě), nč. země, duše, vz ib. 208., -i, -ej; dat. a lok. sg. u, duše' místo -i: v žieze, vz ib. 209., -i; akkus. sg. u, ryba' místy ve Slez. (tamtéž také v gt. sg. ), vz ib. 175.; akk. sg. u, panoše', vz ib. 229., -u; akk. sg. u, oraô a meč' (přehlasované z -a) vz ib. 97.; vok. sg. u, duše': milá bratříce, přítelnice, vz ib 205., -i, -o; vok. sg. u, panoše', vz ib. 228.; vok. sg. u, kámen': kamene, vz ib. 407., -i; vok. sg. u, chlap a dub', před ní mění se r-, k-, h- (g-), oh- v ř-, č-, ž-, š-; místo -e bývá -u, vz ib. 25; vok. sg. u, oráč a meč': otče, kněže; hlavně po c, z, za něž je tam č a ž: chlapče, kněže, vz ib. 96. — Koncovka (-ě, -e) nom., akk. a vok. dnalu u, oráč a meč'. Vz Gb. H. ml. III. 1. 103., -a. — Koncovka v plur.: nom. a vok. u, panoše', vz Gb. H. ml. III. 1. 230., -i, -ové; akk. u, oráč, meč a panoše', vz ib. 100., 231.; nom., akk. a vok. u, duše a moře' (-e, -ě): moře, moře, ložě, srdce, dušě, duše. Vz ib. 210., -i; 156., -a.