FučekFuček, čku, m., fučící vítr
. Der Zugwind
. Th
. —
Fučeti, 3
. pl. -čí, fuč, -če (íc), el, ení; fučívati, sausen, pfeifen. —
abs. Vítr fučí, voda hučí. D., Ros
. Fučíš jako 100 ježův
. Pk. —
komu kde. Fučí mu
v uších (hučí, zvučí)
. Us. Nech ať v jejich hlavách fučí. Pís
. Br
. Fučí mu v kotrbě (blázní). Smrtholka fučela mu
okolo hlavy. Ros. —
kudy, odkud atd. Vítr fučí štěrbinou. Vítr fučí pres domy,
skrze vrata, proti nám, od lesa, z mrakův atd.
Fučidlo, a, n., nástroj k fučení. — F. = fučík, blázen. To je pravé f. D. Vz stran přísloví Nestálý. Č. Flattergeist, toller Geist, Windbeutel.