HVz
Gb. Ml. I 36. H v Chodsku. Vz Listy fil. 1891. 49. Na Dol.
se odsouvá ze skup.
hv.: vězda, koróvička; z rožnóť; tam
se při- souvá k slovům a slabikám, které se začí- nají samohláskou
: hapatyka, hovado (ovád), hulica, Danihel; do skupen
žr: žhrať (žráti), vžhrala,
h objevuje se za
dž ve slově hbel (džber) a konečně mění se tam u
v ve slo- vech: levké (zní lefké), levónké. Brtch., Listy fil. 1891. 436. —
H. přirážka: drati- drhnouti, mařiti-mrhati. Šf. III. 503. —
H. se
střídá s
v: Byl jsem h Veliši, h Vestci, u Kr Kradce, Nár. Listy, h Jičíně, h Mi- letíně U Chroustova u Milet. Tbnk.
Pře- tvořuje se v
z: hvězda-zvězda (slovan.) a v ž
; honiti-ženu, hláza, hlíza-žláza. Šf III. 544.
H z
s. Mkl. atd. vynech. Flš.
— H.
= haléř. Us.