Háj
Háj = lesík stinHý z rozličných dřev list- natých sestávající. Rst. 413. Cf. Mkl. Etym. 59. Chodil po celém háji a uťal na samém kraji (o vybíravém). Val. Vck. Zkazuju mu toli šče- stí, co je v tom háječku listí; Šla panenka, šla na trávu blízko zeleného háju. Sš. P. 114., 349. Z tamtej strany hája šuhaj sa mi klania, ešte něbol u nás, už ho ludia hania; Hore háj, hore háj, hore hájom chonník. Sl. ps. 97., 310. Držal mój dvór s lesy, hájmi, s lu- kami. Púh. II. 21. Hájíčku zelený, kdo ťa hájiť bude? myslivce zabili, hajného nebude. Sš. P. 233., Brt. P. 4. O posvátných h. vz S. N. III. 582. — H. = kopec u Koterova. Krč. — H. (Háje), ves u Přeštic a u Milína. — H., sam. u Vodňan, u Sedlčan, u Ledče, u Slaného, u Unoště, u Berouna, u Mirovic, u Klatov; myslivna u Chrudimě, u Běchovic, Freiheitsau, ves v Opavsku; něm. Gehae, ves u Radonic; Haymühle, mlýn u Blanska. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1310., Sdl. Hr. IV. 244., 246. — H. Pod hájem = dvůr v Šárce. — H. = jm. psí. Škd. — H., os. jm. D. ol, S. N. - H. Z Háje Frant. Vz Tk. VII. 412.