HasitiHasiti, lit. išgesiti. Mkl. aL. 266., Etym. 64. —
abs. Jak hasíš, co fa nepálí, žádeň ťa za to nechválí. Tč. —
co. Co té nepálí, (to) nehas. Dar tajný hasí hněv. BO. —
kde. Žízeň
u studánky h. Us. Jímž
v sobě k Bohu hasil milosť. Št. Kn. š. 144. —
čím. Ohně olejem nehasí
. Žízeň pivem h. Krůpějí tu h. moře žízeň. Čch. Bs. 63. —
koho zač = za vlasy == tahati. Dh. 147.