Bečeti
Bečeti, im, 3. pl. bečí, beč, beče (íc), el, ení; bečívati. Ovce, beran, jehně, kozel, koza bečí, blökt. Us. Hloupý, až Bečí (n. div neBečí). Us. To dítě pořád Bečí (= pláče). I). Však ti žáci jen Bečí (špatně zpívají). Ros. Kdo za koho ručí, ten i Bečí (Běduje). Jg. — po kom, za kým. Jehňata po ovcích, za ovcemi Bečí. — s kým. Ovce s ovcemi Bečí. — čím. Na ceremonii svatou celou hubou bečel. L.