HubitiHubiti, 3. pl.
bí, hub, -bě (íc), il, en, ení; hubívati = kaziti, pleniti, potírati, sžírati, ničiti, verderben, verwüsten, verheeren. Jg
. —
abs. Mor hubí (zuří). Jel. —
co, koho. Všecko h. V
. Nepřítel lid hubí. Us.
To ne- štěstí mne hubí. Jel
. Nehub zdraví (nekaž). Veliké daně hubí zem. Jg. Mouchy, stěnice atd
. h.
Jg. —
co čím: zemi ohněm
a
h
. Kom. Hubím
se prací. Jel.
—
co jak atd. Hubil krtky přes všecku zápověď, proti vůli svého otce, bez jeho povolení, ze svévole, za plat se svý
m soudruhem o závod před námi v zahradě atd. Hubil lid,
aby se pomstil. —
čeho, šp. m. co. Jg.